Navrátilův theorém

Z Exotopedia
Přejít na: navigace, hledání

Takzvaný Navrátilův theorém je založen na rovnici jejímž autorem a (jediným) propagátorem je právě Ing. Josef Navrátil. Jeho vlastními slovy: "jen a jen proto jsem jí použil, že tu matematiku moc neovládám, a přesto mě pomohla, uměl jsem si poradit".


První Navrátilův zákon

Nekonečně malé těleso pojme nekonečné množství předmětů, za předpokladu že tyto předměty nejsou.


V matematickém zápise zní "První Navrátilův zákon" (1NZ) takto:


∞ × 0 = 1

Jednoduchost této rovnice a dalekosáhlost jejích důsledků vehnala strach do srdcí všech světových odborníků na matematiku a kvantovou fyziku, což je důvodem proč se 1NZ dnes nevyučuje hned na prvním stupni základní školy.


Použití 1NZ v praxi by totiž znamenalo zásadní zvrat v chápání života, vesmíru a vůbec. Cestování nadsvětelnou rychlostí by se z nedosažitelné science-fiction stalo zastaralým přežitkem; namísto zdlouhavého letu nadsvětelnou rychlostí bychom byli se zanedbatelnou námahou schopni vytvářet časoprostorové brány kterými bychom prostě "prošli" na druhou stranu.


Aplikace Prvního Navrátilova zákona

Podívejme se nyní na zásadní (a samotným autorem J. Navrátilem bohužel opomenutou) aplikaci Prvního Navrátilova zákona. Pro jednoduchost ji nazvěme "Speciální prostorovou větou".


"Vzdálenost libovolných bodů A a B na přímce je zanedbatelná, je-li úsečka mezi nimi vyplněna ničím."


Na první pohled se tato formulace může jevit kostrbatá a češtinářsky podivná, ale při prodrobném zkoumání zjistíme že přesně vyjadřuje podstatu řešení které Navrátilův theorém nabízí k problému kosmických cest.


Vesmír, jak známo, je nepředstavitelně rozlehlé místo v němž se hmota koncentruje do mikroskopického procenta prostoru; zbytek vesmíru zůstává prázdný, takzvaně vyplněný vakuem. Vakuum, čili nepřítomnost hmoty je ono zmíněné "nic", a v matematickém vyjádření 1NZ je reprezentováno nulou.


Ono nekonečno které se v tomtéž vyjádření 1NZ násobí s nulou představuje neomezené, nekonečné množství jednotek "ničeho", které je možné vynechat a jejich součet dohromady dává jedinou konstatní odpověď která se nachází na druhé straně rovnice, tedy "jedna".


Pro jednoduchou představu můžeme tedy říci že cesta z naší sluneční soustavy na, dejme tomu, Proximu Centauri, by nestála cestovatele víc než jen jediný krok. Jak je toho možné dosáhnout? Poměrně jednoduše - ve chvíli než onen cestovatel udělá svůj krok, zkomprimujeme ono teoreticky nekonečné množství "ničeho" do jediného bodu. Tento bod pak cestovatel snadno svým krokem překoná, načež se zkomprimované "nekonečno ničeho" opět uvolní do svého původního stavu.